Ve východní části ostrova Jáva příroda vytvořila úžasné místo, kde každý návštěvník zažije nával rozporuplných pocitů a emocí. Z fumarol v kráteru sopky se neustále valí hustý bílý dým a dělníci za pomoci kondenzačních trubek získávají čistou síru. Při troše štěstí lze za tmy pozorovat fenomén zvaný „Blue fire“, tedy modrý oheň. Sopka, známá také jako hora Ijen, může nabídnout více než jen modré plameny, mimo jiné je domovem nejkyselejšího jezera světě.

Nejpopulárnějším způsobem, jak vidět neuvěřitelný modrý oheň v kráteru Kawah Ijen, je pěší túra na vrchol před východem slunce.

Hořící plyny a síra vycházející z fumarol v kráteru sopky Kawah Ijen

Základní informace

Nejvýše položený bod – 2799 m n.m. (mnohdy uváděná výška 2769 m n.m.)

Poslední erupce – v roce 1999

Jezero kyseliny – 930 m dlouhé a 640 m široké

Kyselost jezera – nejnižší naměřená hodnota 0,13pH, badatel George Kourounis, rok 2008

Dechberoucí místo, které vám může skutečně vzít dech

Díky své jedinečné povaze je sopka skvělým místem pro těžbu síry vysoké jakosti. Mnoho místních horníků putuje po hoře Ijen několikrát denně, aby v kráteru těžili síru.

Přesto, že se jedná o velice náročnou, nebezpečnou a zdraví poškozující činnost, hovoříme o prestižní práci. Těžaři si na místní poměry vydělají velké peníze. Z pohledu západního turisty se však jedná o směšnou almužnu.

Nelidská dřina nosičů síry v kráteru sopky Ijen

Za každé kilo vytěžené síry, kterou muž dopraví do základního tábora, obdrží 1200 IDR (2 Kč). Pokusím se popsat nepopsatelné, protože žádné vyprávění nemůže nahradit zkušenost, kterou zažijete přímo na místě, které jsem během své první návštěvy nazval Peklo na Zemi.

Těžaři absolvují náročné stoupání na vrchol sopky do výšky 2310 m n.m. a následně sestupují na výšku 2147 m n.m. na úroveň hladiny tyrkysového jezera k místu, kde z povrchu vychází hustý bílý dým s toxickými plyny.

Prohlédněte si celou fotogalerii Sopka Kawah Ijen

Dělníci vytvořili soustavy svažujících se keramických trubek, ze kterých vytéká kondenzující síra. Pro zvýšení efektu několik trubek ústí do plechových sudů. Za pomoci dlouhé kovové tyče muži lámou žlutě, oranžově až temně rudě zbarvené krystaly síry. V místě těžby, v bezprostřední blízkosti toxického dýmu, který neustále mění směr pohybu i intenzitu, je nelidská práce nejhorší. Těžaři si zakrývají obličeje látkami, nebo respirátory, avšak v oblaku dýmu, který v okamžiku člověku znemožňuje dýchání, je efekt ochrany nulový. Síra štípe a pálí v plicích i očích.

Soustava keramických trubek s vytékající surovou sírou vysoké kvality.

Nosiči ukládají nalámané kusy síry do dvou košů upevněných na koncích dlouhé bambusové tyče. Běžný náklad se pohybuje v rozmezí od 80 do 120 kg. Průměrná hmotnost mužů pracujících v Kawah Ijen je okolo 60 kg. Záleží na věku a fyzické kondici každého jedince, jakou váhu dokáže vynést na okraj kráteru. Dělníka, který v kráteru pracuje už mnoho let, poznáte snadno na první pohled. Rameno takového muže je zdeformované následkem vynášení nadměrně těžkých břemen a zhyzděno nevzhledným mohutným mozolem.

Těžkým náklad síry v koších upevněných na bambusové tyči

Kamenitou stezku zdolávají v gumových holinách, někteří i v žabkách. Kondice mužů je na tak vysoké úrovni, že během vynášení břemene dokáží hovořit, aniž by zastavili a bez známek zadýchání. Mnozí z nich během cesty kouří cigarety.

Na okraji kráteru nosiči drtí síru na menší kousky a pěchují žlutý minerál do pytlů, aby dosáhli hmotnosti 50 kg. Žoky nakládají na speciální vozíky, opatřené koly z motorek. Brzdový systém musí být efektivní, celková hmotnost plně naloženého vozíku přesahuje 350 kg a cesta do základního tábora je velice prudká.

Dělník u plně naloženého vozíku pytli nadrcené síry

V kráteru a okolí sopky je vzduch nasycen toxickými plyny, v důsledku vysoké koncentrace je občas přístup na sopku uzavřen pro veřejnost. Pro osobní ochranu je dobré použít na vrcholu plynovou masku. Z následujícího článku se dozvíte vše, co potřebujete vědět, než navštívíte sopku Kawah Ijen. Včetně informací o úžasném fenoménu Blue Fire a také, jak si naplánovat a zajistit prohlídku hory Ijen.

Jak se dostat ke Kawah Ijen

Nejbližší město u sopky Ijen je Banyuwangi. Pobřežní městečko nejčastěji využívané k pobytu při návštěvě Kawah Ijen se nachází asi 1 až 1½ hodiny jízdy od základního táboru s parkovištěm, ze kterého se vyráží na túru.

Chcete-li se dostat do Banyuwangi z Bali, musíte jet trajektem. Pokud jste již v Malangu, Probolinggu, nebo někde jinde na ostrově Jáva, můžete se do Banyuwangi dopravit vlakem či autobusem.

Trajekt na Východní Javu odjíždí z malého přístavního městečka Gilimanuk na západní straně ostrova Bali. Z Denpasaru je možnost cestovat do Gilimanuk autobusem, z ostatních částí ostrova jedině autem nebo na skútru. Preferuji skútr, protože nabízí velkou svobodu pohybu a časovou nezávislost.

Lístek na trajekt stojí 8 500 IDR (13Kč) pro dospělou osobu. Za skútr se platí 27 000 IDR (43Kč) a cena je včetně 1 až 2 pasažérů. Trajekty vyplouvají nepřetržitě, přibližně každých 45 minut a cesta na Jávu trvá 45 minut.

Trajekt plující z balijského přístavního městěčka Gilimanuk do přístavu Ketapang na ostrově Jáva

Kolem přístavu Ketapang se nepohybuje mnoho taxíků, pokud tedy nepojedete na svém dopravním prostředku, určitě doporučuji mít indonéskou SIM kartu (obecně se dá říci, že nejlepší pokrytí nabízí Telkomsel), abyste si mohli objednat Grab. Z přístavu Ketapang cesta do Banyuwangi trvá přibližně 15 až 20 minut.

Pokud přijíždíte z jiného místa na Jávě, nejlepší možností cestování je vlakem. Cesta po železnici z Probolingga do Banyuwangi trvá přibližně 5 hodin a z Malangu zhruba 8 hodin. Zvolit lze samozřejmě i autobus, ale cesta bude trvat mnohem déle, s ohledem na velký provoz. Jízdenky na vlak je ideálně rezervujte předem, zejména pokud plánujete cestovat o svátcích nebo o víkendu. Vlaky i autobusy si lze zakoupit online na webových stránkách Traveloka.

Z Banyuwangi, máte dobrou pozici k dosažení hory Ijen. Můžete si buď zajistit dopravu ze samotného Banyuwangi, nebo se můžete ubytovat v jedné z vesnic podél silnice do Ijenu. V těchto vesnicích je mnoho levných ubytování v rodinných zařízeních, z nichž vám většina pomůže s organizací výletu na horu Ijen.

Tyrkysové jezero v kráteru Ijen s nejkyselejší vodou na světě.

Případně si můžete objednat výlet s průvodcem do Kawah Ijen z Bali na stránce Get Your Guide. Pokud se rozhodnete rezervovat výlet z Bali, doporučuji zvolit kombinaci Mount Ijen a Mount Bromo, abyste si mohli užít obě velkolepé sopky. Vzhledem k časové a vzdálenostní náročnosti jsou tyto výlety dražší, ale za investované peníze dostanete nezapomenutelné zážitky. Pokud jste limitováni časem, nebo jen nechcete vše řešit a organizovat sami, tato volba je nejlepším řešením. Klikněte zde a podívejte se na prohlídky dostupné v Get Your Guide.

Nejlepší období k návštěvě kráteru

Nejlepší čas na návštěvu kráteru Ijen je v období sucha, tedy od dubna do října. Pokud se rozhodnete vyrazit v období dešťů, tedy během listopadu až března, s velkou pravděpodobností se setkáte s oblačností a pokud zaprší, cesta se rychle změní v blátivou a kluzkou skluzavku, což podstatně ztíží túru.

Chcete-li vidět věhlasný fenomém modrý oheň, který někteří mylně nazývají modrá láva, musíte vyrazit s dostatečným předstihem, abyste do kráteru dorazily před rozedněním. Obecně se říká, že nejoptimálnější čas na pozorování modrých plamenů je okolo třetí hodiny ranní. Cesta k vrcholu zabere zhruba dvě hodiny, záleží na fyzické kondici. To znamená, vyrazit ze základního tábora v Paltuding přibližně hodinu po půlnoci, pokud možno ještě dříve.

Blue fire v kráteru sopky Kawah Ijen na ostrově Jáva

Pokud nemáte zájem vidět modré plameny a chcete se vyhnout davům, můžete vyrazit o něco později. Začátek túry kolem východu slunce bude méně rušný, to dobou už bude většina návštěvníků nahoře. V současné době bohužel není možné navštívit sopku při západu slunce, vstupní bránu každý den uzavírají ve 12 hodin.

Ačkoli většina západních turistů často přehlíží sopku Ijen ve prospěch návštěvy mediálně protěžovaného Bali, pro indonéské turisty je hlavním lákadlem Kawah Ijen. To znamená, že během víkendů a svátků bývá velmi rušným místem.

Pokud vám to čas dovolí, naplánujte si více dní pobytu v této oblasti. Z kráteru se občas uvolňují toxické plyny, což vede k tomu, že správa parku vstup k hoře pro turisty uzavře. Nikdy nelze předpovědět, jak se situace vyvine a pokud budete mít smůlu a dorazíte, když je sopka zavřená, právě jeden nebo dva dny navíc můžou být rozdílem, mezi možností kráter navštívit, nebo nenavštívit. Časová variabilita vám dá větší šanci vidět modrý oheň v kráteru, pokud nebudete mít štěstí na první pokus.

Podívejte se na video z drona nad jezerem Ijen

Trip ke kráteru Kawah Ijen

Nejjednodušší způsob, jak navštívit Mount Ijen, je soukromý či skupinový výlet z Banyuwangi nebo z jedné z okolních vesnic. Vzhledem k tomu, že modrý plamen lze vidět pouze ve tmě, budete muset z Banyuwangi vyrazit okolo půlnoci, abyste mohli tento jedinečný úkaz pozorovat a následně se stihli přesunout na vzdálenější okraj kráteru, odkud lze sledovat východ slunce.

Východ slunce pozorovaný z vrcholu kráteru Kawah Ijen na Jávě

Největší výhodu soukromého průvodce spatřuji v tom, že se přizpůsobí vašemu tempu. Cesta k okraji kráteru je velice strmá a v průběhu pochodu každý potřebuje odpočívat. Záleží na kondici každého jedince, jak často a jak dlouho. Stanete se pány svého času, ať už co se týká vyjetí z ubytování. Stejně tak do kráteru můžete sestoupit v čase, který si zvolíte. Soukromé výlety na horu Ijen z Banyuwangi se liší podle nákladů provozovatele, ale ceny začínají přibližně na 350 000 IDR (560 Kč) za osobu. Obecně platí, že musí být minimálně 2 osoby a cena nezahrnuje vstupné.

Pokud nemáte rozpočet na soukromou prohlídku, můžete zvolit skupinový výlet s nejranějším časem odjezdu. Získáte tak největší šanci dorazit do kráteru včas a spatřit modrý oheň. Skupinové výlety mají stanovené časy odjezdů, ale někteří operátoři odjíždějí dříve než ostatní. Často se stává, že větší skupinky přicházejí do kráteru se zpožděním, především z toho důvodu, že skupina vyrazila příliš pozdě, nebo nabrali časovou ztrátu během častých odpočinků v průběhu stoupání. Jistě nikdo nechce zažít zklamání z pozdního příchodu, tím spíše, že člověk musí podat náročný fyzický výkon, který by měl být korunován pozorováním ojedinělého fenoménu. Cena pro jednu osobu ve skupinovém výletu se pohybuje okolo 150 000 IDR (240 Kč).

Výhled ze stezky na okolní hory v kaldeře Ijen

Výlety nabízené různými poskytovateli se od sebe mohou lišit i rozsahem služeb. Ujistěte se, co vše je zahrnuto v ceně, abyste předešli pozdějšímu rozčarování. Než potvrdíte rezervaci, je důležité vědět přesně, za co platíte. Zejména byste se měli ujistit, zda váš výlet zahrnuje dopravu do místa určení, služby průvodce, plynové masky, svítilny, vstupné, popřípadě jednoduchá snídaně připravená průvodcem u okraje kráteru. Snídani rozhodně doporučuji, zahřívat se v ranním chladu šálkem horké kávy nebo čaje a vychutnávat si výhled na tyrkysové jezero je fantastický zážitek. Je zřejmé, že pokud je nabízená cena podstatně levnější, než cenové nabídky konkurence, nejspíš nezahrnuje vše vyjmenované.

Existují dva hlavní způsoby, jak si rezervovat výlet na sopku Ijen, prostřednictvím vašeho ubytování nebo online. Ať už se rozhodnete pro cokoliv, doporučuji si pročíst online recenze před potvrzením rezervace, můžete tak zabránit zpackanému a špatně zorganizovanému výletu. Pokud nemůžete najít spolehlivé informace online, zvolte jiného operátora s dobrými recenzemi, byť za vyšší cenu. Nejsme přece tak bohatí, abychom mohli kupovat levné věci.

Těžař síry stoupá po stezce na vrchol hory Ijen

Za zmínku také stojí, že čím dříve bude východ slunce, tím dřív budete chtít vyrazit. Východ slunce na hoře Ijen nastává mezi 5:00 až 5:45 hod, v závislosti na ročním období. Ujistěte, že vaše prohlídka dorazí v dostatečném časovém předstihu, abyste se dostali do kráteru před úsvitem. Zkontrolujte si čas východu slunce na Kawah Ijen, abyste si mohli lépe naplánovat cestu.

Poprvé jsem vyrazil na sopku Ijen v roce 2016 a využil služeb privátního průvodce. Cesta z parkoviště k okraji kráteru není komplikovaná, stezka se rozděluje jen v místě u chaty Pondok Bunder. Zabloudit nelze, protože na sopku se vydává hodně lidí, v hlavní sezóně opravdu davy turistů. V noci lze vidět kilometrového hada mihotajících se světýlek, které se klikatí po stezce vzhůru. U okraje kráteru se návštěvníci rozprchnou, někteří zamíří do kráteru, další pokračují k místu, odkud lze pozorovat východ slunce a silně znavení jedinci posedávají podél okraje kráteru Ijen. Tady už se vyplatí mít svého průvodce, který vám ukáže, kudy sestoupit k tyrkysovému jezeru a doprovodí vás na místo, odkud lze pozorovat východ slunce.

Výstup na sopku Ijen

Za předpokladu, že se vydáte na cestu za východem slunce, abyste viděli modrý oheň, bude po příjezdu na parkoviště Paltuding stále tma. Před vstupem se ujistěte, že máte plynovou masku a svítilnu. U vstupní brány je možnost si potřebné vybavení pronajmout. Poté už je čas začít stoupat.

První kilometr cesty do kopce, by pro nikoho neměl být příliš velkou výzvou. Naproti tomu druhý kilometr je velmi strmý a extrémně náročný. Nejenže se pořádně zapotíte, ale s největší pravděpodobností budete potřebovat věnovat čas několika odpočinkovým přestávkám. Rád bych řekl, že to je nejtěžší část túry, ale sestup do kráteru a následný návrat je taky pěkný nářez. Jakmile tento úsek dokončíte, zbývá ještě asi kilometr a půl, než se dostanete na vrchol Kawah Ijen. Ačkoliv je tento úsek stále do kopce, není zdaleka tak vyčerpávající jako druhý kilometr.

Prudké a velmi náročné stoupání na druhém kilometru cesty

Cesta z parkoviště k okraji kráteru Kawah Ijen trvá přibližně 90 až 120 minut. To znamená, že trasu lze urazit za kratší dobu, pokud jste v dobré fyzické kondici. Pokud nejste zvyklí na namáhavé a fyzicky náročné aktivity, může dosažení vrcholu trvat déle než 2 hodiny, pokud chcete vidět modrý plamen, je dobré na to pamatovat.

Z okraje Kawah Ijen se nabízí nádherný výhled na kráter a rozlehlé modrozelené jezero. Až dorazíte na vrchol, měla by být stále ještě tma, takže si tyto výhledy budete moci užít až po východu slunce. Při troše štěstí budete moci vidět modré plameny, jejichž výška dosahuje až 5 metrů, ale pro nejlepší výhled musíte skutečně vyrazit dolů do kráteru.

Fenomén Blue Fire

Ještě před několika lety průvodci vodili turisty dolů do kráteru. V současné době správa parku tuto aktivitu zakazuje a průvodci už dolů návštěvníky nevodí. Už během cesty na vrchol, možná ve tmě zaregistrujete informační ceduli, umístěné u rozcestí u chaty Pondok Bunder. Na ceduli je uvedeno, že vstup do kráteru se z bezpečnostních důvodů zakazuje, ale zároveň upozorňuje, že sestup do kráteru je na vlastní nebezpečí.

Cedule v kráteru Kawah Ijen upozorňující na nebezpečí toxických plynů

A nebezpečí opravdu hrozí. Dusivý kouř, toxické výpary, vzduch nasycený sírou a stále hrozící živelné nebezpečí. V květnu roku 2020 došlo na dně jezera k menšímu výbuchu, který vyvolal lokální tsunami, odborně nazývaný „Seiche“. Třímetrová vlna strhla jednoho ze dvou přítomných dělníků do jezera a v kyselině se vážně dlouho plavat nedá. Tělo nešťastníka našli po třech dnech pátrání.

Pokud ještě stále máte chuť a odvahu k jezeru sestoupit, prozradím vám podrobnosti. Jsou-li dobré podmínky, tedy, že kráter není zaplněný hustým dýmem, můžete vyrazit z vrcholu hory Ijen dolů do kráteru. Na cestu se vyjdete pouze, pokud máte plynovou masku a baterku. Stezka nosičů síry vede po skalnaté stěně kráteru, sestup je dost náročný, místy kluzký, ale dá se úspěšně zvládnout, pokud nebudete spěchat. Sestup do kráteru trvá přibližně 30 až 45 minut. Dříve byla u vstupu na stezku informační tabule, ta už však byla odstraněna. Pozorně vyhlížejte u okraje kráteru nosiče, kteří budou vycházet ze tmy z prostoru kráteru. Vstup je jediný, nemůžete se splést.

Ceduli u vstupu na stezku do kráteru byste dnes již hledali marně

Než začnete sestupovat do kráteru, je důležité si nasadit plynovou masku. Z kráteru stoupají oblaka jedovatého hustého dýmu s obsahem sirovodíku a oxidu siřičitého. Směr proudění vzduchu se velice často a rychle mění a je dílem okamžiku, abyste se ocitli v bílé jedovaté mlze. Dým nejen výrazně stěžuje dýchání, ale navíc může být i silně toxický. Sirné plyny produkují nepříjemný zápach podobající se zkaženým vejcím, před kterým vás trochu ochrání plynová maska. Kouř způsobuje pálení v očích, i s tím je nezbytné počítat. Stezka do kráteru je jako stezka do pekla.

Modrý oheň na hoře Ijen je často mylně považován za hořící lávu, ale ve skutečnosti jde o světlo vytvořené v důsledku spalování sirných plynů. Plyny unikají trhlinami při vysokém tlaku a teplotách až 600 stupňů Celsia. Smícháním plynů se vzduchem dochází k reakci a následnému vznícení, plameny dosahují výšky až 5 metrů. Některé z těchto plynů kondenzují na kapalnou síru a nadále hoří, zatímco na svazích Ijenu tvoří „řeky“ modrého ohně. Tyto hořící proudy jsou důvodem, proč jsou často zaměňovány s lávou.

K fenoménu modrého ohně dochází ve dne i v noci, viditelný je však pouze ve tmě. Z tohoto důvodu je důležité vyrazit co nejdříve, abyste mohli pozorovat modré plameny před východem slunce. Pokud přijedete příliš pozdě nebo túra trvá příliš dlouho, budete mít smůlu. Blue fire se jen zřídka vyskytuje jinde na světě, což z Mount Ijen dělá jedno z nejlepších míst, kde tento úkaz můžete pozorovat. A je to vážně úžasná podívaná, která stojí za námahu.

Blue fire v pozadí keramických trubek napojených na fumaroly, které svádějí dým a plyny

Pozoruhodné jezero kyseliny

Modrý plamen je největším lákadlem pro mnohé, kráter Ijen nabízí také další pozoruhodnost. Kráter je také domovem nejkyselejšího jezera na světě. Jezero je největším vodním útvarem na Zemi naplněným kyselinou sírovou. Ve skutečnosti je to kyselina, díky které je voda zelená. Sopka emitovala extrémní množství chlorovodíkových plynů, které reagovaly s vodou a vznikla vysoce koncentrovaná kyselina s pH blížícím se 0. Podél břehu se kyselost pohybuje kolem hodnoty 0,3 pH. V roce 2008 badatel George Kourounis doplul v gumovém člunu do středu jezera, kde naměřil hodnotu pouhých 0,13 pH. Voda v jezeře má schopnost rozpouštět kov, takže si zde rozhodně nechcete zaplavat. Plechovku od piva jezerní voda rozežere do 30 minut.

Plavit se v nafukovacím člunu po nejkyselejším jezeře byl rozhodně odvážný kousek, korunovaný úspěchem. Také jsem se odvážil k menšímu pokusu a ponořil do jezera ruku. Skutečnost, že nyní píši tento článek, je důkazem, že jsem o prsty nepřišel. Faktem je, že jsem měl připravenou lahev pramenité vody a ihned po pořízení fotografií jsem si ruku důkladně opláchl.

Za zmínku stojí i objem tyrkysového jezera, který se odhaduje na 36 milionů metrů krychlových.

Nejkyselejší jezero světa v kráteru Kawah Ijen

Tragédie v kráteru

V květnu 2020 došlo k nepředvídatelnému jevu. Z útrob sopky pod jezerem se náhle uvolnilo velké množství plynu, jehož následkem byla vytvořena lokální jezerní tsunami, vědecky nazývaná „Seiche“. Nejprve se ozvala tlumená rána a stoupající tlak plynu vytvořil 3 metrové vlny. Událost se stala v poledních hodinách a v těžebním prostoru na dně kráteru se nacházeli dva dělníci. Jednomu z nich se nepodařilo včas utéct a vlna nešťastníka strhla do jezera. Asi je zbytečné zmiňovat, že těžař nepřežil a jeho tělo objevily po třech dnech pátrání.

Nešťastná událost jen utvrdila v názoru správu parku, že turisté by do kráteru neměli z důvodů bezpečnosti sestupovat. I přes zákaz do kráteru proudily davy turistů v doprovodu průvodců. Od tragické události z loňského května, už průvodci k jezeru nikoho nevodí.

Pokud se odvážíte, jděte sami a vstupte na vlastní nebezpečí. Nikdo vás vyhánět nebude a těžaři jsou velice milí a přátelští lidé.

Pro mě byla návštěva kráteru Kawah Ijen z nejsilnějším, nejemotivnějším a pocitově nejrozporuplnějším zážitkem v životě. Domnívám se, že podobné pocity zažívá většina návštěvníků, kteří do pekla na zemi zavítají.

Těžař síry plní koše těžkými kusy vytěžené síry

Tipy pro návštěvu Kawah Ijen

Obuv – Obujte si pohodlné boty s dobrou přilnavostí k terénu. Cesta dolů je velice kluzká. Po dešti se hlína mění v bahno a v období sucha je stezka pokrytá prachem a kamínky.

Pitnou vodu – Lezení na horu Ijen je docela náročné, je důležité zůstat dobře hydratovaný. Vezměte si s sebou alespoň litr vody na pití.

Plynová maska – Některé turistické společnosti poskytují neúčinné plynové masky, takže je důležité zkontrolovat, zda vám byla dána maska v dobrém stavu. Alternativně si možná budete chtít předem koupit vlastní plynovou masku. Můžete zvážit i pořízení brýlí, které vám také ochrání oči, ale i bez brýlí se dá výlet podniknout.

Vyražte včas – Už jsme to zmínil několikrát, ale stojí za to říct znovu – pokud chcete vidět fenomén Blue Fire, ujistěte se, že dorazíte co nejdříve. Je viditelný pouze ve tmě, takže jakmile vyjde slunce, budete mít smůlu. Pokud zvolíte organizovaný výlet, zvolte agenturu, která vyráží dříve, nebo si připlaťte za soukromý výlet a trvejte na brzkém příjezdu.

Jídlo – Pokud vyrazíte na vlastní pěst, je na vás. Co si s sebou do batohu přibalíte k jídlu. Organizované výlety většinou nenabízí jídlo v ceně služby, některé poskytují za menší příplatek lehkou snídani na vrcholu, nebo po návratu na parkoviště, poskytnou někteří operátoři lehkou snídani, v podobě banánů nebo polévky. Určitě si nachystejte nějaké občerstvení, protože jinak možná budete dlouho bez jídla. Na parkovišti jsou warungy s občerstvením.

Vozíčky pro znavené – Pokud vám stoupání bude připadat příliš strmé, můžete se nechat na horu vyvézt. Skupinky 2 až 3 mužů vytahují vozíky do kopce a jsou ochotni vyvézt turisty výměnou za platbu. Cena za transport v jednom z těchto vozíků obvykle začíná na částce 600 000 IDR (960 Kč).

Stříbrné šperky – Nosíte-li stříbrné šperky, raději si je neberte na výstupu na Kawah Ijen. Stříbro reaguje se sírou a šperky mohou zčernat.

Vozíčky pro znavené a lenivé turisty

Doba covidová

Sopku můžete navštívit i v této zvláštní době. V důsledku proti epidemických opatření bylo zavedeno několik pravidel a změn.

Omezený počet návštěvníků – po dobu pandemie může do Národního parku Kawah Ijen vstoupit omezený počet návštěvníků za den.

Rezervace – vstupenky je nutné zarezervovat s předstihem, prostřednictvím online systému na webu Mějte na paměti, že do parku budete vstupovat po půlnoci. Rezervujte tedy návštěvu na správný datum. Možná to zní vtipně, ale znám několik lidí, kteří kvůli stejné chybě prošvihli odlet letadla.

Vstup – aktuálně smí do Národního parku vstoupit jen osoby s indonéskou národností a cizinci, kterým byl udělen KITAS nebo KITAP.

Upravená otevírací doba – Park je pro veřejnost otevřený od 3:00 do 12:00 hod. Budete muset hodně zabrat, abyste dorazili k o kraji kráteru ještě za tmy. Každý první pátek v měsíci je zavřeno kvůli úklidu.

Vyžadován antigen test – Pro vstup do Národního parku je vyžadován antigenní test, který po nás nikdo naštěstí nechtěl předložit, žádný jsme si totiž nepřinesli.

Pohled z drona na dýmající kráter Kawah Ijen

Závěrem

Na jednu stranu Kawah Ijen předvádí úžasný fenomén, představuje několik světových NEJ, nabízí dechberoucí přírodní scenérii…, aby tohle všechno mohl člověk spatřit, musí si sáhnout hluboko do svých fyzických rezerv… a poté čelí obrovskému návalu emocí.

Radost z pokoření vrcholu, pocit štěstí spatřit všechnu tu nádheru a zároveň potkávat tváří v tvář dělníky, kteří vypadají o deset let starší, než ve skutečnosti jsou. Míjet nosiče s těžkými břemeny, která jim deformují ramena, způsobují krvavé podlitiny a obří mozoly. Sledovat šlachovité muže s plícemi poškozenými od nekonečného vdechování sirných výparů. Pozorovat dělníky s hadry nasáklými sírou v ústech místo respirátorů, které jim postupně rozežírající zuby. To vše je potřeba si uvědomit.

Zavalí vás neskutečně velká dávka emocí, které nelze zpracovat v daný okamžik. Buďte si jistí, že o návštěvě kráteru Kawah Ijen budete přemýšlet hodně dlouho a v myšlenkách se budete vracet mnoho měsíců, nebo spíš několik let.

Velký krystal vysoce kvalitní síry v bambusovém koši

Kam dál… Poté, co jste navštívili Kawah Ijen si nenechte ujít možnost vyrazit do Probolingga a navštívit světový přírodní unikát Národní park Bromo Tengger Semeru. Na kráter Bromo a ohromující, téměř 200 metrů vysoký vodopád Tumpak Sewu budete dlouho s povděkem vzpomínat. Probolinggo je vzdálené asi 5 hodin jízdy vlakem od Banyuwangi a stojí za to vidět úžasnou přírodu na ostrově Jáva.

Přeji všem hezké a bezpečné cestování!

Upozornění: Vezměte prosím na vědomí, že některé z výše uvedených odkazů mohou být přidruženými odkazy a bez jakéhokoliv navýšení vašich nákladů, vydělám provizi, pokud provedete objednávku. Doporučuji pouze mnou ověřené služby, produkty a společnosti, které roky používám, a příjem jde na náklady spojené se správou webu.

Mohlo by se vám také líbit:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *