RANGKO CAVE – KRÁPNÍKOVÁ JESKYNĚ

Na skútru cestou necestou

Dnešní ráno nás místo slunce, opět vítá silná oblačnost, déšť a studený silný vítr. Mezi ostrovy Flores, Sumba a Timor řádí už několik dní tajfun, který ovlivňuje počasí v širokém okolí. Náš plán jet na skútru z Labuan Bajo do jeskyně Rangko Cave je tedy v ohrožení.

Vyčkáváme, jak se situace vyvine, zda se počasí trochu umoudří, nebo budeme muset výlet odpískat. Zítra odlétáme do Ende, takže změna plánu není možná a stojíme před volbou, buď dnes, nebo nikdy. V 9 hod přestává pršet a následně se zklidňuje i vítr, okolo desáté se rozjasňuje obloha. Už na nic nečekáme, věci máme sbalené a pláštěnky nám v batohu nechybí. Včera jsme si pronajali červený skútr Yamaha za 120,-Kč na den a vyrážíme do terénu, do vesničky Rangko.

Dvouproudová silnice pokračuje i za hranicí městečka Labuan Bajo, ale parádní asfalt skončil kousek za hranicí města. Nyní jedeme po dvouproudovce bahna a kamení. Místo skútru bychom potřebovali spíš terénní motorku. Skáčeme se skútrem přes díry plné dešťové vody a Roman odříkává modlitby z Koránu, tak ne, nejsou to modlitby, jen mi nadává, abych se vrátil a během pomalé jízdy krokem sesedá. Otáčím tedy skútr a vracím se několik set metrů zpátky, přejíždíme ostrůvek mezi dvouproudovkami a pokračujeme jízdou v protisměru, jsme přece v Indonésii a tady je jízda v protisměru naprosto běžná záležitost.

Sotva jsme vjeli do malé vesničky, už nás zezadu dojíždí místní domorodec na skútru a ptá se, jestli chceme navštívit jeskyni. Chvíli se dohadujeme o ceně za dopravu a pak následujeme jeho motorku pár set metrů zpátky. Ze silnice sjíždíme na bahnitou pěšinu směřující k moři, kde má zaparkovaný svůj člun. Pronásleduje nás i pětice dětí, které rychle nastupují do člunu s námi. K jeskyni se lze dostat jen po moři a plavba trvá necelých 15 minut. Děti nás doprovází lesní kamenitou pěšinou k jeskyni, ne snad proto, že bychom mohli zabloudit, ale protože se nemůžou dočkat, až se v tyrkysově vodě vydovádí. Sestupujeme do jeskyně s nádhernou krápníkovou výzdobou a s velkým, hlubokým, jezírkem. V jeskyni je větší teplo, než venku a voda je také teplejší, než moře.

Štěstí přeje připraveným

Z jeskyně zrovna odchází indonéský pár a tak se na chvíli stáváme majiteli krápníkové jeskyně se soukromým bazénem. Děti se rozprchly po jeskyni jako švábi a všude jich je plno, kolik jsme těch dětí vlastně s sebou přivezli? Mám pocit, že snad 50. Musím je tedy na chvíli zkrotit a vymezit jim část jeskyně s vodní plochou pro jejich radovánky, abychom si mohli udělat několik pěkných fotek na památku. Užíváme si relax v křišťálově průzračném jezírku. Jeskyně je poměrně rozlehlá a jezírko se slanou vodou má přes deset metrů na šířku a několik desítek metrů na délku, hloubka je minimálně 5-6 metrů a na dně je vidět každý kamínek.

Měli jsme vážně štěstí, v hlavní turistické sezóně, kdy do jeskyně Rangko míří mnoho turistů, návštěva určitě není tak skvělým zážitkem, který byl dopřán nám.

 

Chtěl bych vás požádat o sdílení. Pokud se vám obsah webu líbí, našli jste zde užitečné informace, nebo jste zde strávili příjemnou chvíli, vyberte si z ikon vlevo pro sdílení a prostřednictvím ikon vpravo nahoře můžete dát stránce „like“ třeba na Facebooku.

Přeji všem hezké a bezpečné cestování!